Tento text byl původně publikován na webu Magazín Konopí (zdroj: magazin-konopi.cz) a zde ho zveřejňujeme se souhlasem majitele.

Laskavý čtenář jistě odpustí, když v dnešním článku vynecháme nejznámější a v některých případech až zprofanované kauzy. Ačkoli jde mnohdy o případy lidsky velmi silné, my žádné zábavné senzace nehledáme. Nás zajímají situace a postupy standardizované a obvyklé. Takové, kterých se lze držet a replikovat je, ze kterých si lze vzít poučení. 

Bez diskuse je řada lidí, kteří by se konopím léčit legální cestou chtěli, ale nemohou. Konopí by jejich zdravotnímu stavu sice tím či oním způsobem prospělo, ale nelze jim je pro jejich konkrétní zdravotní problémy předepsat, popřípadě není v jejich reálném dosahu lékař konopí předepisující a/nebo lékárna, která má konopí na skladě. Jaké mají možnosti a jakým čelí rizikům?

Není nač čekat, vyložme karty na stůl. Kouzelným judikátem, na který bychom se chtěli ještě dlouho obracet, je usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008 vydané ve věci sp. zn. 3 Tdo 52/2008.

Obvinění z trestného činu se těžko ubráníte, pokud budete provozovat svého druhu konopnou lékárnu pro celé své široké okolí.

Dovolte mi protentokrát i citaci jeho vcelku jednoznačně znějící právní věty: „Jestliže rostlina konopí setého byla pěstována a dále zpracovávaná výlučně pro potřeby alternativní léčby, pak s ohledem i na ostatní okolnosti mající vliv na konkrétní společenskou nebezpečnost činu (srov. např. rozhodnutí č. 33/1962, č. 13/1973-II. Sb. rozh. tr.) lze učinit závěr, že není naplněn materiální znak takového činu (§ 3 odst. 3, odst. 4 tr. zák.).“

Zdálo by se, že tím je vše vyřešeno, samoléčba není trestným činem a můžeme naši věc uzavřít. Bohužel, z vícero důvodů tomu tak není. Pozastavíme se nad několika problematickými aspekty tohoto rozhodnutí a trochu si zahypotetizujeme, v jakém rozsahu a za jakých podmínek citované usnesení nadále aplikovat lze. A abychom si navodili správnou atmosféru, budeme o našem samoléčiteli hovořit jako o „pachateli“.

Nová právní úprava

Zatímco za účinnosti starého trestního zákona č. 140/1961 Sb. se kladl důraz na materiální stránku trestného činu, stávající trestní zákoník č. 40/2009 Sb. preferuje pojetí formální. Co si pod tím představit?

Stará právní úprava šla v souladu s komunistickou ideologií na ruku situaci, kdy potřebujete pachatele odsoudit a hledáte trestný čin, který byste mu mohli takříkajíc přišít. Konkrétně to znamená, že pokud bylo jednání dostatečně společensky nebezpečné, nějaká skutková podstata (tedy trestný čin) pro takové jednání se už našla.

Za stávající právní úpravy naproti tomu čelíte situaci, kdy pokud vaše jednání odpovídá jednotlivým znakům určité skutkové podstaty, vyhnete se potrestání jen tehdy, není-li takové jednání „společensky škodlivé“.

Jakkoli se může naznačený rozdíl jevit v praxi soudobé netotalitní justice jako kosmetický, suma společensky škodlivého chování bude jistě mnohem širší než suma chování společensky nebezpečného. Výše citovaný judikát tak můžete aplikovat jen tehdy, pokud vysvětlíte, proč konkrétní případ pěstování a/nebo zpracování konopí není nejen společensky nebezpečný, ale ani škodlivý.

Adresát léčby a širší souvislosti 

Léčit konopím druhé může být v konkrétním případě eticky a morálně správné; zda je to i rozumné, je už úplně odlišná otázka. Abychom byli spravedliví, v citovaném případě onoho judikátu pachatelka též poskytla část vypěstovaného konopí, konkrétně jednu rostlinu, třetí osobě (která se tímto konopím sama léčila).

I s ohledem na ono výše zmiňované měřítko společenské škodlivosti se ale obvinění z trestného činu těžko ubráníte, pokud budete provozovat svého druhu konopnou lékárnu pro celé své široké okolí. Nesmíme přitom zapomenout ani na pojem léčby jako takový. Ten předpokládá, že trpíte nějakou diagnostikovatelnou nemocí, která vám působí netriviální potíže, a konopí vám přináší od této nemoci efektivní úlevu.

držení technického konopí není a nemůže být trestným činem v jakémkoli jeho množství. Foto: Kosh

Nemělo by být třeba, aby taková choroba patřila do oficiálního seznamu chorob, které lze konopím léčit v souladu s platnými a účinnými obecně závaznými právními předpisy. Způsob aplikace konopí by ale měl odpovídat popisovaným a diagnostikovaným potížím. A mimo to by měl existovat rozumný důvod, proč se konopím neléčíte legální cestou. Obecně lze takřka s jistotou tvrdit, že bude lépe nahlíženo na aplikaci ve formě mastí, odvarů a tak podobně než na prosté kouření konopí ve směsi s tabákem.

Významné také bude stanovisko vašeho ošetřujícího lékaře, popřípadě soudního znalce z oboru zdravotnictví určeného soudem. Poradit se s vaším praktikem před nasazením léčby konopím, získat k léčbě jeho požehnání a průběžně mu postup léčby reportovat, by pro vás tedy mělo být samozřejmostí.

Nový model

Nemáte-li vůči svému obvodnímu lékaři dostatečnou důvěru, je zřejmě na čase jej vyměnit za „nový model“. Důvěru ale nezaměňujte s nedostatkem racionality. Ve vztahu k vašemu lékaři vás chrání povinnost mlčenlivosti uložená mu zákonem.

Přehnaně nadšený souhlas či prostý nedostatek odstupu na straně vašeho lékaře přitom nemusí vždy korespondovat s tím, co by na místě vašeho praktika konstatoval soudem určený znalec. A to by mohl být velký problém. Protože na znalecké posudky ve vyhroceném případě většinou dojde a za znalecké závěry se většina soudů ráda schová.

V řešeném případě bylo důležité mimo jiné i to, že se za pachatelku postavila rovněž příslušná státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. To je v aktuální atmosféře představitelné jen obtížně. Zcela předvídatelně ale i dnes platí, že si sympatie orgánů činných v trestním řízení snáze získá důchodkyně s čistým trestním rejstříkem než dvacetiletý mladík s nějakým tím trestem za krádež, distribuci alkoholu mladistvým a pár přestupky proti občanskému soužití na triku.

Roli hraje i pochopitelně i množství konopí, způsob jeho přechovávání a technologie zpracování, společenské styky pachatele a podobně. Z těchto významných faktorů může přitom pachatel ovlivnit jen některé, a to často jen s obtížemi.

Co na to technické konopí?

Jak je tomu při samoléčbě konopím, které obsahuje méně než 0,3 % THC (v kvetoucím nebo plodonosném vrchlíku s listy, ale bez semen)? Situace je to stejně překvapivá jako zajímavá.

Pokud budeme vycházet z přísného výkladu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, je i jen prosté držení takovéhoto konopí dovoleno bez zvláštního povolení pouze pro účely průmyslové, technické a zahradnické. Samoléčbu na to tedy napasujeme jen těžko, ačkoli výroba mazání a krémů pro vlastní potřebu může být v tomto ohledu diskutabilní.

Poradit se s vaším lékařem před nasazením léčby konopím, získat k léčbě jeho požehnání a průběžně mu postup léčby reportovat, by pro vás mělo být samozřejmostí.

Jaké jsou možné následky takového porušení zákona č. 167/1998 Sb.? Obvinění z trestného činu nám samozřejmě hrozit nebude. Respektive by hrozit nemělo, pokud se v průběhu zpracování technického konopí nedostanete se svým výrobkem nad 0,3 % THC.

Bez ohledu na aplikovatelnost výše pobíraného judikátu držení technického konopí není a nemůže být trestným činem v jakémkoli jeho množství. I když i tady se s trochou fantazie dají vymyslet způsoby, jak si zajistit jednosměrnou jízdenku do nápravného zařízení (například laboratorní extrakcí THC bez náležitého oprávnění za účelem jeho dalšího toxikomanického využití).

Ne trestný čin, jen přestupek

Protiprávní jednání lze ovšem trestat nejen jako trestný čin, ale též jako přestupek – tedy provinění méně závažné, které je řešeno správními orgány namísto soudy.

Zákon č. 167/1998 Sb. sám ve svém § 39 odst. 2 a 4 upravuje skutkové podstaty přestupků odpovídajících mimo jiné protiprávnímu držení malého množství THC a pěstování malého množství (do pěti rostlin) konopí s obsahem nad 0,3 % THC – obojí pro vlastní potřebu.

Možná výše pokuty činí v případě těchto přestupků až 15 000 Kč, pokud je pachatelem fyzická osoba (nepodnikatel). Podnikatelé (ať již osoby fyzické či právnické) samozřejmě čelí sankci potenciálně mnohem vyšší.

Zdroj: unsplash.com

Bohužel v okamžiku, kdy pachatel vypěstované rostliny sklidí a začne je zpracovávat, tedy začne je sušit namísto toho, aby se s nimi vypořádal jako s pouhým plevelem například zkompostováním nebo jejich zkrmením domácím zvířatům, stává se zcela lhostejným, kolik rostlin takto pěstoval. Protože podle aktuální právní úpravy a soudní praxe je každé takovéto zpracování konopných rostlin obsahujících více než 0,3 % THC zásadně trestným činem.

Slepé uličky

Naštěstí jsou mezi námi opravdoví mistři a pionýři slepých uliček, díky kterým známe i některé směry obhajoby, jež jsou předem odsouzeny k neúspěchu. Jednou z nich je tvrzení, že konopí pěstujete a zpracováváte, abyste léčili jiné nemocné lidi. Další takovou slepou uličkou je stavět se samozvaným výzkumníkem a nadšeným amatérským vědcem.

Též tvrzení o potenciálu vašich podnikatelských plánů a potenciálních miliardách, které byste nebýt všetečných orgánů činných v trestním řízení mohli na konopí vydělávat, se historicky neukázalo jako šťastná argumentační cesta, pokud tedy nebojujete o co nejvyšší trestní sazbu.

A připadá-li vám, že si z vás autor článku utahuje, protože taková prohlášení by přece nikdo trestnímu soudu ve své věci nepředložil, prostudujte si prosím rozhodnutí Ústavního soudu k problematice konopí. Jistě takových naleznete vícero.

Text: Adam Biňovec

Zajímá vás více? Spoustu inspirativního čtení najdete v magazínu Konopí, který je k dostání  v novinových stáncích a vybraných pobočkách České pošty po celé republice. Časopis si lze i výhodně předplatit.

Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat v internetovém obchodě legalmarket.cz, na webu www.send.cz nebo v elektronické podobě na alza.cz.

Zdroj: magazin-konopi.cz