Tento text byl původně publikován na webu Magazín Konopí (zdroj: magazin-konopi.cz) a zde ho zveřejňujeme se souhlasem majitele.

Konopný pacient si potřebuje vypěstovat specifickou odrůdu, která sedí právě jemu na jeho neduhy, ale nejen to. Také ji musí sklidit ve správný čas, aby měla ideální poměr léčivých látek! Neméně důležité je pak i správné sušení a skladování. 

Přečká-li samoléčící se pěstitel všechna úskalí spojená se zahradní sezónou – ať už je to choulostivé klíčení, nepříjemné nájezdy mrňavých škůdců, případné přehnojení a přelití sazenic, náhlé výskyty plísní v ožehavých fázích růstu a květu, ničivé nájezdy lupičů v uniformách i bez nich – stále nemá vyhráno.

TIP: Při sklizni je dobré mít po ruce silnější zahradnické nůžky, kterými se dá přestřihnout větev či tenčí stonek, a pak tenčí nůžky, které efektivně proniknou ke stopce listu. 

Každý rok totiž přináší jiné počasí a nová překvapení. Dobrý zahradník proto není ten, kdo se domnívá, že se mu vše povedlo na jedničku – ale ten, kdo ví, že se má stále co učit.

Sklizeň v pravý čas

Jedním ze signálů, že rostlina se blíží vrcholu své zářné kariéry, je žloutnutí listů, které začne ve spodních patrech a dospěje až k lístkům okvětním. Vidíme rovněž, že květenství jsou maximálně nalitá a přetížené větve se mnohdy všelijak kroutí a hroutí, takže je citlivě podepíráme nebo něžně jistíme špagáty. Někdy stačí neposlušnou haluz přivázat krátkým provázkem k hlavnímu stonku.

Traduje se, že konopí se sklízí, když ztmavne nejméně polovina až dvě třetiny dobře viditelných „chloupků“ čili pestíků. Ty jsou zprvu nazelenalé, během zrání zbělají (někdy mohou být třeba i růžové), postupem času zežloutnou a zhnědnou, v konečné fázi se i scvrknou a silně ztmavnou.

Přesnější by ale bylo říci, že při dozrávání pestíků teprve začíná doba, kdy je možné rostlinu sklidit. Záleží totiž, pro jaké konkrétní léčebné účely ji chceme použít. Opravdu podstatné v tomto směru jsou takzvané trichomy.

Barva pryskyřice

Trichomy jsou miniaturní útvary na povrchu malých lístků a palic. Jedná se o pryskyřičné žlázy, které obsahují všechny ty aktivní látky, o které při léčbě jde: kanabinoidy, terpeny, flavonoidy a další. Pokud je nevidíte prostým okem (na světle až jiskří!), tak si na ně sáhněte: jsou lepkavé.

Samozřejmou součástí konopářovy výbavy je dětský mikroskop, jehož zvětšení bohatě stačí na to, abyste si prohlédli hlavičky trichomů a zjistili, jakou mají zrovna barvu.

Zpočátku jsou trichomy průsvitné, časem všechny zbělají, a pak začnou získávat nažloutlé, jantarové zbarvení. Okamžik, kdy je polovina z nich zakalena ještě mléčně a polovina již jantarově, se tradičně uvádí jako optimální pro sklizeň. Jde o to, že v tuto chvíli je kanabinoidní profil úplný (včetně CBD, je-li rostlině dáno).

Pokud sklidíme dříve, bude patrně převažovat THC (je-li součástí profilu) a rostlina bude působit více stimulačně. Záleží ovšem také na terpenovém profilu. Pakliže se rozhodneme sklidit později, dotyčné kanabinoidy budou na svém maximu a účinky budou sedativnější – což může být u některých diagnóz vysloveně žádoucí.

Rovněž záleží na osobním gustu. Vyzrálejší rostliny mohou být třeba chuťově sladší anebo mít komplexnější buket.

Sklizeň je dřina

V minulém díle jsme zmiňovali ničivý charakter plísně šedé, jejíž hodina přichází právě tehdy, kdy se vše jeví zdárně šinout do cíle. V nejbaculatějších palicích v důsledku vlhkosti postihne plíseň zpravidla přezrálou tobolku semínka, od něhož se pak šíří po stonku a do nitra palice.

TIP: Skvělým pomocníkem jsou pevné nitrilové rukavice. Pryskyřice totiž jinak ulpívá na prstech a brzy nás více méně paralyzuje co do jakýchkoli dalších činností. 

I když pozorně sledujeme tobolky „v podpažích“ květů i to, zda se někde nekroutí a nehnědnou okvětní lístky coby příznak plísně skryté v útrobách, může se stát, že jedno takové malé ložisko plísně přehlédneme. A pak se nebudeme stačit divit, jak rychle se plíseň zmocní jinak zdravých výpěstků během sušení či skladování. Proto i při sklizni je dobré každou větev a každou palici, zejména ty největší, důkladně prohlédnout, ty nejhustší klidně i rozevřít.

Někdo dává sušit celou rostlinu „vzhůru nohama“ či věší jednotlivé větve na šňůru tak, jak jsou – tedy bez valného odlistění. Je pravda, že po vysušení se velké i malé listy dají krásně bez námahy otrhat.

Jestliže se ale rozhodneme zbavit rostlinu největších listů ihned po sklizni, má to tu výhodu, že si budeme moci ihned zkontrolovat přítomnost plísně, jinak ukryté před našimi zraky. Navíc se zbavíme většiny breber případně se pasoucích na listech a zajistíme si lepší přístup vzduchu při sušení.

Umění sušení 

Ať už sušíme nastříhané paličky anebo věšíme rostliny vcelku, je důležité nepospíchat. Jakékoli urychlení procesu se negativně odrazí na výsledné chuti i kvalitě produktu.

Za dobrých podmínek trvá sušení zhruba dva až tři týdny. Když přelomíme některou větvičku, měla by křupnout, jsou-li palice připravené k uskladnění. O tom si ale povíme příště.

Upozornění: Pakliže vaše rostliny obsahují THC nad zákonem stanovenou hranici 0,3 % THC, bez ohledu na počet rostlin se v okamžiku jejich sklizení a sušení dopouštíte trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 283 trestního zákoníku. 

Kromě trpělivosti je při sušení zapotřebí co největší tma, stabilní teplota (uvádí se 16 až 20 °C) a dostatečné proudění vzduchu. Někdo suší celé rostliny na půdě či v garáži, někdo si zase raději rozvěsí jednotlivé větve na obyčejný skládací sušák na prádlo.

Každopádně je dobré brát v potaz, že se z plodů naší práce bude linout náramný odér!

Text: Bohumil Sazinka

Zdroj: magazin-konopi.cz