Terpeny: Myrcen a beta-karyofylen

Tento text byl původně publikován na webu Magazín Konopí (zdroj: magazin-konopi.cz) a zde ho zveřejňujeme se souhlasem majitele.

Kromě kanabinoidů obsahují rostliny rodu konopí ještě několik dalších skupin biologicky účinných látek. Největší z těchto skupin jsou terpeny.

Společnou vlastností všech terpenů je, že se jejich molekula tvoří spojením charakteristických pětiuhlíkatých řetězců. Jakmile se spojí dva takové řetězce, vznikne takzvaný monoterpen s 10 atomy uhlíku, a pokud tři, pak hovoříme o seskviterpenu (15 atomů uhlíku).

Připojením dalších jednotek vznikají di-, tri- čitetraterpeny s 20, 30 a 40 uhlíky. Až několik stovek těchto jednotek může obsahovat molekula polyterpenu (nejznámější je kaučuk).

Izolace z konopí

Přibližně 98 procent terpenů přítomných v konopí patří mezi mono- nebo seskviterpeny. Tyto látky jsou obvykle prchavé (sušením či tepelným zpracováním se jejich obsah rapidně snižuje) a mají typickou vůni.

V konopí již byly detekovány asi dvě stovky terpenů – mezi nejznámější patří třeba limonen, pinen či linalool.

Společně se dají z konopí, stejně jako z dalších rostlin, izolovat pomocí destilace ve formě směsi nazývané silice anebo také éterický olej. Poměr jednotlivých složek (a tedy i vůně) silice se může výrazně lišit nejen mezi jednotlivými odrůdami, ale i rostlinami ze stejné odrůdy, zvlášť pokud rostly v odlišných podmínkách.

V konopí již byly detekovány asi dvě stovky terpenů (mezi nejznámější patří třeba limonen, pinen či linalool),avšak pouze u dvou z nich se dá na základě poznatků z výzkumu říci, že jsou v konopí přítomny prakticky pokaždé: myrcen a beta-karyofylen.

Myrcen

Myrcen patří mezi monoterpeny. Vyskytuje se v mnohých aromatických rostlinách, kupříkladu v tymiánu, kardamomu, mangu či bobkovém listu. A třeba chmel, rostlina botanicky nejblíže příbuzná konopí, vděčí za své aroma především myrcenu.

V konopné silici je myrcen obvykle obsažený v množství 29 až 65 procent. U některých odrůd (např. Blueberry) může tvořit až 80 procenty veškeré silice. Navzdory tomu, že ne u všech rostlin se jedná o hlavní složku éterického oleje, všeobecně platí, že myrcen je nejčastěji se vyskytujícím konopným terpenem.

Z hlediska účinku bývá považovaný za sedativní, avšak studie to jednoznačně nepotvrdily. Na druhé straně existuje mnoho důkazů jeho silně protizánětlivé aktivity. Chronický zánět je příčinou mnohých závažných chorob, proto nepřekvapí, že myrcen vykazuje i schopnost zmírnit degenerativní poškození orgánů (např. mozku, srdce či jater).

Mechanismus tohoto působení není celkem objasněný, významnou úlohu v něm zřejmě sehrává podpora tvorby glutathionu. Glutathion jako hlavní antioxidant přirozeně se vyskytující v lidském organismu chrání tkáně před kyslíkovými volnými radikály, které se ve zvýšené míře tvoří při zánětlivých procesech, ale také před dalšími toxickými látkami.

Kromě protizánětlivého účinku byla při pokusech na zvířatech u myrcenu pozorována též mírná schopnost tlumit bolest.

Beta-karyofylen

Seskviterpen beta-karyofylen se vyskytuje rovněž ve chmelu, rozmarýnu, bazalce, černém pepři, ale zejména v hřebíčku. V konopné silici často představuje dominantní složku (u některých odrůd až 65 %), u jiných je přítomný jen v stopových množstvích, ale takové kultivary jsou spíše výjimkou.

Beta-karyofylen tlumí bolest několika způsoby. Stimuluje uvolnění silně analgetických endorfinů, ale redukuje i takzvanou psychickou složku bolesti.

Beta-karyofylen má mezi terapeuticky využitelnými terpeny mimořádné postavení a v současnosti se mu věnuje mnoho studií. Je to dáno především jeho schopností navázat se na kanabinoidní receptor CB2, což vede některé autory k tomu, že ho považují za strukturně nejjednodušší kanabinoid. Kvůli odlišné chemické struktuře je však vhodnější označení kanabimimetikum, teda látka s účinkem napodobujícím kanabinoidy.

Podobně jako další aktivátory receptoru CB2 (např. kanabidiol – CBD) vykazuje i beta-karyofylen mnoho různých biologických aktivit, mezi nimiž dominuje hlavně mimořádný protizánětlivý účinek, porovnatelný s běžně používanými kortikosteroidy.

Má taktéž schopnost zmírňovat sebedestruktivní imunitní procesy u neurodegenerativních chorob, jako je například roztroušená skleróza nebo Parkinsonova choroba. U této skupiny nemocí dokáže nejen chránit zdravé nervy před postupujícím poškozením, ale do určité míry i spustit opravu narušeného tkáně.

Tlumení bolesti

Hřebíčkový olej (z rostliny Syzygium aromaticum), který je jedním z nejvýznamnějších zdrojů beta-karyofylenu, se odnepaměti používal jako lokální anestetikum, zejména při bolesti zubů či zákrocích v ústní dutině.

Samotný beta-karyofylen dokáže tlumit bolest hned několika způsoby. Stimulace receptorů CB2 vede k uvolnění silně analgetických endorfinů, kromě toho ale redukuje i takzvanou psychickou složku bolesti, potlačuje úzkost a má mírně antidepresivní účinky.

Podobně jako CBD dokáže i beta-karyofylen potlačovat návykové chování u pokusných zvířat, a jelikož má taktéž výrazný efekt na regeneraci toxicky poškozených jater, je pravděpodobné, že se v budoucnosti uplatní jako pomocné léčivo při léčbě alkoholismu či drogové závislosti.

V neposlední řadě je třeba vzpomenout silnou antibakteriální, protiplísňovou a antivirovou účinnost této látky. Toxicita beta-karyofylenu je zanedbatelná a nežádoucí účinky se vyskytují velmi zřídka, avšak u citlivých jedinců může způsobit alergickou reakci.

Typické aroma 

Při sušení květů se beta-karyofylen částečně mění na oxid karyofylenu. Jeho vůně je velmi intenzivní a pro konopnou sušinu natolik typická, že policejní psi vycvičené na hledání konopí častokrát trénují jen s touto látkou namísto celých květů.

Poměr jednotlivých složek silice se může výrazně lišit nejen mezi jednotlivými odrůdami, ale i rostlinami ze stejné odrůdy.

Stejně jako beta-karyofylen má výrazné protizánětlivé účinky, ale s odlišným mechanismem působení. Oxid karyofylenu není aktivátorem CB2 receptorů, avšak dokáže zablokovat činnost některých enzymů důležitých pro vznik zápalu. Díky silně antimikrobiálnímu a antioxidačnímu účinku se často používá jako konzervační přísada v kosmetice.

Jak vidno, rostlina konopí obsahuje celý komplex látek s velkým zdravotním potenciálem, a proto není divu, že na většinu nemocí nejlépe zabírá ve své přírodní podobě či ve formě širokospektrálních extraktů, kdy dochází k vzájemné podpoře účinků jednotlivých látek.

Text: Martin Helcman

Zdroj: magazin-konopi.cz

Kategorie: Léčba, Všechny články
Ganjaseeds.cz
Pro zobrazení webu vám musí být nejméně 18 let.

Pokračováním v návštěvě těchto webových stránek berete na vědomí, že pěstování konopí (s obsahem THC větším než 0,3 %) je v České republice nelegální. Námi prodávaná semínka proto slouží pouze ke sběratelským účelům. Zároveň potvrzujete, že jste starší 18 let.