Botanická klasifikace

Konopí je jednoletá rostlina z čeledi konopovitých (Cannabaceae). Je typická svou sytě zelenou barvou, členitými listy a zejména specifickým květenstvím, které uvolňuje lepkavou pryskyřici s výraznou vůní. Jde o rostlinu dvoudomou, vytváří tedy samčí a samičí květy na samostatných rostlinách. U samičích květů vznikají pestíky, u samčích pak váčky s pylem. Rozlišujeme tři základní typy konopí:

(1) Konopí seté (Cannabis sativa L.) roste obvykle v mírném pásmu, dosahuje výšky až pět metrů, má řidší a užší listy, obvykle světlejších barev. Vysoký vzrůst a stonek z něj činí ideální rostlinu k hospodářským účelům. Obsahuje přirozeně nižší množství některých účinných látek, tzv. kanabinoidů.

(2) Konopí indické (Cannabis indica Lam.) je košatá rostlina menšího vzrůstu s bohatým květenstvím a tmavými listy se širokou čepelí. Jeho domovinou jsou oblasti subtropického a tropického pásma, zejména Tibet, Afghánistán a Maroko. Květy obsahují přirozeně více pryskyřice a tím i účinných látek.

(3) Konopí rumištní (Cannabis ruderalis Janisch) je planý druh konopí s původem v ruských tundrách a tajgách. Zájem šlechtitelů vzbudil zejména proto, že není na rozdíl od zmíněných druhů závislý na světelné periodě, která se mění s ročním obdobím. Dozrává tedy za určitý počet dní, nezávisle na jejich délce.

V konopí najdeme přibližně 700 popsaných látek, z toho něco více než desetina z nich patří mezi tzv. kanabinoidy, které stojí za hlavními léčebnými účinky byliny. Dále se objevují terpeny, aminokyseliny, flavonidy, bílkoviny, cukry, vitamíny, mastné kyseliny a další skupiny látek. Tyto látky obsahují v různé míře všechny tři typy konopí.

Kde se konopí vzalo

Názory na to, kdy a kde se konopí poprvé objevilo se různí. Někteří vědci se nicméně domnívají, že k tomu mohlo dojít už před 34 milióny let v oblasti pohoří Altaj na hranicích Číny, Kazachstánu a Mongolska. Nejstarší skutečně dochovaný nález konopí ale pochází z Japonska, kde byly při archeologickém odkryvu objeveny hliněné nádoby s pozůstatky usušených konopných květů, staré přibližně 10.000 let. Údajně pochází z neolitického období Džomón (縄文時代), které je takto pojmenováno podle „provazcového vzoru“ tehdejší keramiky. První etnohistorický záznam o využití konopí byl nalezen v šamanských textech starověké Číny. Radiokarbonovou metodou bylo potvrzeno jejich stáří na dobu asi 4000 let před naším letopočtem.

Technické vs. “ostré” konopí

Současní šlechtitelé konopí pro hospodářské i léčebné účely kombinují geny různých typů konopí tak, aby dosáhli požadovaných vlastností: konkrétního obsahu účinných látek, krátkou či dlouhou dobu kvetení rostlin, požadovanou výšku vzrůstu apod. Botanické dělení proto často ztrácí v praxi význam a více využívána je terminologie odkazující na jeho využití a účinky

Odrůdy typu sativa – jsou obecně označovány odrůdy s vysokým obsahem kanabinoidu THC (Delta-9-THC) a nižším obsahem CBD (kanabidiol), které vzbuzují aktivní energický stav, označovaný jako „high“. Podle některých zdrojů podporují kreativní myšlení a navozují dobrou náladu. Pacientům je doporučováno je užívat přes den.

Odrůdy typu indika – jsou označovány odrůdy, které mají utlumující účinky a způsobují stav „stoned“, tedy relaxace, navozují spánek a působí proti bolesti. Obecně jsou doporučovány jako odrůdy vhodné k užívání večer.

Technické konopí ­– jako technické konopí jsou obvykle označovány odrůdy konopí setého (Cannabis sativa L.), které obsahují THC (Delta-9-THC) v zákonem tolerované míře, nemají typicky omamné účinky a jsou pěstovány primárně k hospodářským účelům. I toto konopí nicméně obsahuje celou řadu látek významných pro léčbu.  Dnešní technické konopí zahrnuje odrůdy konopí setého šlechtěné za účelem snížení hladiny THC pod úroveň 1% (běžný obsah je od 5 do 15%). V EU je povolena hranice 0,2% THC.  Tato hranice je obchodním opatřením zabraňujícím průniku některých dalších odrůd především z Maďarska, Rumunska a Číny, u nichž se obsah THC pohybuje lehce pod hranicí 1%. Už tak nízká produkce psychoaktivních látek je dále snižována především pěstební strategií: na vlákno je konopí seto do hustých řádků – dává tak jednoduchý kolem 2m dlouhý štíhlý stonek s jedním vrcholem květů. Vzhledem k výskytu hermafroditů a samců jsou tyto květy plné semen, ke kouření znovu nevhodných (zvýšený výskyt semen sám o sobě snižuje produkci THC – rostlina do jejich produkce soustředí potřebnou energii). Další rozdíly mezi technickým a “ostrým” konopím jsou pak především legislativní. Pěstování technického konopí je v souladu se zákonem 167/1998 Sb. který ukládá pěstitelům ohlašovací povinnost při vysetí větší rozlohy než 100m2),  zatímco pěstování nepovolených odrůd je zakázáno.

Další používaná označení

Feminizované odrůdy –  jsou odrůdy geneticky upraveny tak, aby z nich vyrůstaly pouze samičí rostliny, jejichž květenství obsahuje vyšší obsah účinných látek.

Regulérní odrůdy – takové, ze kterých vyrůstají přirozeně v samičí i samčí rostliny.

Samonakvétací odrůdy (angl. autoflowering) – odrůdy, které vznikly křížením s konopím rumištním (Cannabis ruderalis Janisch) a jejichž květy dozrávají za určitý počet dní, obvykle 60–70. Jejich pěstování je poměrně nenáročné a není tolik závislé na klimatických podmínkách.

Zdroj: legalizace.cz