Lil Peep: Ruská ruleta rappera z plakátu

Už jste se někdy předávkoval?“ ptá se potetovaného Amíka ruský reportér. „Mockrát. Párkrát už jsem málem umřel,“ odpovídá hvězda. Směje se jako náctka, která se přiznává, že si místo koly lokla koly s vínem. Interpret songů, u kterých se dobře pláče, se zanedlouho skutečně předávkoval — v arizonském Tucsonu na předposlední štaci svého celoamerického turné Come Over When Youʼre Sober. Tedy „Stav se, až budeš čistý“.

Na potkání rozdával fanouškům zlaté řetězy a říkal jim, jak je miluje. A oni by ho nejradši umačkali. Jeho oblíbenou drogou byl benzodiazepin alprazolam, známý pod značkou Xanax. V Arizoně je často k dostání naředěný fentanylem. No, naředěný… Fentanyl je padesátkrát silnější než heroin. Je ale levný, takže se pro zesílení účinků přidává do všeho možného. Fentanylové šmejdy se vyrábějí v Číně nebo Indii a do USA proudí také z Mexika. Za oběť efku padl rok před Peepem zpěvák Prince. Legendu popu by mladý rapper možná brzy dohnal, jeho fanoušci si to rozhodně myslí. Co do vzhledu, povahy, hlasu a umění chytlavé melodie ho srovnávají taky s Kurtem Cobainem.

Hip pop

Gustav Elijah Åhr se narodil prvního jedenáctý. Přes svou časnou smrt v jednadvaceti letech stihl natočit kolem tří set tracků a stát se jedničkou stylu emo rap. Jeho rodiče jsou oba harvardsky vzdělaní. Lisa Womacková je vysokoškolská pedagožka s irskoněmeckými kořeny, švédský otec Karl Johan Åhr je historik a pedagog. Z matčiny strany mají Harvard i prarodiče. Peepův dědeček John Womack je známý ekonom a historik povstaleckých hnutí Latinské Ameriky se specializací na Mexiko. Starší bratr Oskar zasvětil Gustava do muziky. „Když jsem se ptal, jak se má, vždycky říkal, že Lil Peep nic moc, ale Gus je v pohodě,“ prohlásil o bráchovi. Oskar žije s matkou Lizou a nedávno byl diagnostikován na autistickém spektru.

Jako malý byl Gustav roztomilý jako kuřátko, a tak mu matka začala říkat Peep. Z jeho rodného pensylvánského Allentownu se přestěhovali do Long Beach na ostrově Long Island ve státě New York. Matka v synech pěstovala zdravý despekt k autoritám, vždyť její otec ho vyučoval. Nebylo ale ke komu mít despekt. Liza byla spíš kamarádka a otec nebyl rodinný typ. Womacková se s ním rozvedla, když bylo hypersenzitivnímu Peepovi čtrnáct. Rozpadem vztahu svých rodičů trpěl. Jeho úzkosti a deprese se naplno provalily v šestnácti. „V dětství se mi přihodilo hodně divných sraček, které mi rozmrdaly mozek,“ prohlásil v duchu tradiční depresářské autosaturace.

„Právě teď nechci zemřít sám, ale přiznávám, že někdy jo.“

Rozmazlený a rozmrdaný Peep odmítal antidepresiva, protože se obával jejich antikreativních účinků. „Hudba je jediný způsob, jak dokážu vyjádřit svou bolest. Zachránila mi život,“ říkal. Stejně se o jeho hudbě vyjadřují i jeho fanoušci. Podobně jako třeba fanoušci melancholického folkaře Nicka Drakea, který zemřel v šestadvaceti na předávkování antidepresivem Tryptizolem. Hudba obou interpretů je tak krásně depresivní, že posluchačům umožňuje se tomuto stavu odevzdat. A tím se ho i zbavit. Jak říkal Jim Morrison: „Odevzdej se svému nejhlubšímu strachu. Ztratí sílu, smrskne se a zmizí.“

Instantně ulevující benzíky si Peep dopřával od raného mládí, respektive od dětství. Vozil se v „benzu“, jak je metaforizoval ve svých textech. Kromě lupání xanaxu hodně hulil, marihuanu uváděl jako svou nejoblíbenější drogu. Sedativní mix, ke kterému brzy přidal i opiátové pilulky, dodal jeho hlasu strhaný, světaznalecký tón. Matka ho k psychologovi nemohla dostat, a tak jen stoicky sledovala, jak synek vysedává ve svém pokoji s kámoši nebo svou dívkou Emmou, poslouchá hudbu a hulí jointy.

Polapená husa

Ve čtrnácti si nechal udělat na paži první tetování. Aby se na něj nemohla zlobit, zvolil jako motiv iniciály své matky. Jeho kamarádovi totiž rodiče zatrhli, aby se s ním vídal, protože jim připadal divný. Chlapce se to dotklo a rozhodl se opravdu divným stát. První obličejovou tetováží byla rozpůlená slza pod okem. Bral ji jako motivaci k hudební kariéře, protože tetovaná tvář byla podle něj stopkou normálnímu životu.

Nesnášel školu a všechny ty obyčejné lidi v ní. Střední dokončil online a v sedmnácti se poprvé zdejchl do kalifornského Los Angeles. To je v USA něco jako Praha. Město skvělých možností: drahé, ale živé. Brzy se vrátil domů se spoustou nové energie, odhodlaný stát se muzikantem. V prodejně s hudebninami zakoupil za osmdesát dolarů mikrofon, stáhnul program k tvorbě a mixování a připojil se na internet. Tak jednoduché to dnes je. Zavřel se v pokoji a brzy byl senzací serveru na sdílení hudby SoundCloud. Ze začátku si říkal Trapped Goose, tedy Polapená husa.

„Je mi jedno, co si o mně kdo myslí. Je mi jedno, co se se mnou stane.“

Jeho tématy byly drogy, rozchody, stresy, úmrtí blízkých a další morbidní mňamky. Vynášel tmu na světlo. Po čistě rapperských začátcích v sobě objevil smysl pro melodii a do rapování se rozezpíval, jen tak a capella, do beatů. Inspiroval se svou nejoblíbenější kapelou Red Hot Chili Peppers, rád měl taky punkpopové Green Day. „Ne prášky, ale vydávání hudby je na depresi ten nejlepší lék,“ prohlásil nadšeně po prvních úspěších. Dopamin internetového uznání si užíval na svém instagramovém profilu.

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 64, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Zdroj: magazin-legalizace.cz

Kategorie: Všechny články, Zajímavosti