Zahrádkářův průvodce: Jak na škůdce

Tento text byl původně publikován na webu Magazín Konopí (zdroj: magazin-konopi.cz) a zde ho zveřejňujeme se souhlasem majitele.

Konopí v naší zahrádce čelí v průběhu celého pěstebního cyklu rozličným škůdcům a chorobám. Pokud nezasáhneme, můžeme snadno přijít o valnou část úrody, ne-li o celou. Jak předejít ztrátám i případným zdravotním rizikům?

Lokalita

Výhodu nad škůdci a patogeny získáme ještě před vyklíčením prvního semínka správným umístěním zahrádky. V ideálním případě hledáme místo s největším množstvím přímého slunečního svitu a dobrou cirkulací vzduchu.

Zarostlá stinná zákoutí zahrady s vysokou vlhkostí a špatným přístupem vzduchu jsou nejlepším prostředím pro množení škůdců. Vhodné je místo, kde se daří suchomilným rostlinám.

Některé rostliny škůdce vyloženě přitahují, tudíž se nedoporučuje sázet konopí poblíž těchto druhů. Častým cílem škůdců v našich zahradách jsou růže, rybíz, jahody a některé okrasné keře. Rajčata, papriky, dýně nebo cukety jsou pak často napadány plísněmi.

Při přípravě záhonů přemýšlíme i o dostatečném prostoru pro pomocné a ochranné rostliny.

Pěstitelé žijící v zemědělských oblastech musí myslet i na takzvaný větrný drift. Postřiky, které zemědělci používají na svých polích, mohou být při aplikaci unášeny větrem a ulpívat na našich rostlinách.

Pokud pěstujeme ve skleníku či fóliovníku, pečlivě uklidíme každé zákoutí a omyjeme stěny mýdlovou vodou nebo vhodným přípravkem.

Prevence

Dobrá péče o zahrádku je nejlepší způsob, jak uchránit úrodu. Zdraví rostlin je první obrannou linií v boji se škůdci a nemocemi. Prospívající rostliny mají silnější buněčné stěny, jsou celkově odolnější a nepřitahují škůdce v takové míře jako rostliny nemocné a stresované.

Udržujme je proto v dobré kondici. Pravidelně odstraňujme odumřelé listy ze spodních pater a odplevelujme záhony. Příliš husté a bujné rostliny v období květu, hrozí-li vlhko a tedy plísně, mírně prostříháváme pro zachování dobré cirkulace vzduchu.

Záhon osázíme i jinými druhy bylin a okrasných rostlin – nejenže matou škůdce, ale také zabraňují erozi půdy. Dále obohacují půdu o živiny, zejména o dusík, a najdeme pro ně praktické využití v kuchyni. V neposlední řadě slouží jako past pro škůdce, kterou v případě napadení odstraníme a snížíme jejich populaci v zahrádce.

Ukázkovým příkladem vhodné podpůrné rostliny je heřmánek. Obohacuje půdu o minerály a chrání okolní rostliny před houbovými chorobami. Je lákadlem i útočištěm pro berušky a jiné predátory živící se škůdci. Heřmánek se dá i vaporizovat a čaj z něj má mnoho blahodárných účinků.

Smutnice

Podobně můžeme využít i další byliny, jako je máta, bazalka, šalvěj, pažitka, koriandr nebo levandule. Chryzantémy obsahují pyrethrin, který poškozuje nervový systém škůdců živících se kořeny. Symbiotické rostliny vysazujeme později než konopí. Mladým rostlinkám tím dáme čas povyrůst bez nutnosti soupeřit s ostatními druhy.

Postřiky

Preventivně používáme organické postřiky, zejména byla-li úroda napadena minulou sezónu. Mezi nejoblíbenější patří neemový olej. Silně aromatický olej získávaný z nimby (Azadirachta indica – zedarach indický) lze použít jako postřik nebo zálivku.

Postřik působí proti mšicím, třásněnkám, sviluškám i molicím. Dá se přidat i do zálivky k odstranění škůdců kořenového systému. Neemový olej vytváří na listech film, který je chrání před práškovou plísní. V zálivce působí jako růstový stimulant.

Zásadní nevýhodou nimbového oleje je silný nepříjemný zápach, lze ho používat jen do objevení prvních květů. V období kvetení se používají postřiky obsahující některé z druhů bakterií Bacillus thuringiensis, které jsou účinné proti housenkám a molicím.

Další možností jsou specializované stimulátory růstu, které zvyšují celkovou vitalitu a odolnost rostlin. Na povrchu listů vytvářejí film, který odpuzuje škůdce. Některé lze s opatrností používat i v době květu (stříkat jen na listy). Vzhledem k ceně těchto produktů a velikosti venkovních rostlin se jejich používání může prodražit.

V případě hmyzí invaze zabírá postřik z tabákového či heřmánkového výluhu.

Nedávnou novinkou na trhu je anolyt, dezinfekce na bázi kyseliny chlorné, která stimuluje obranyschopnost rostlin. Anolyt je velmi efektivní proti většině škodlivých organismů, je netoxický, bez chuti nebo zápachu. Nevýhodou je vysoká cena a potřeba časté aplikace.

V případě, že šetrné metody selžou nebo pozorujeme opakovaný výskyt škůdců či chorob po několik sezón, nevyhneme se použití chemických přípravků. Vybíráme je specificky pro daný účel a vždy aplikujeme před výskytem prvních květů. Přípravkem se smáčí každá část rostliny, včetně spodků listů a stonků. Postřiky se aplikují vždy večer před západem slunce za suchého dne, tím zabráníme poškození rostlin a maximalizujeme efektivitu přípravku.

Slimáci

Slimáci jsou nejnebezpečnější pro mladé rostliny. Vyskytují se zejména v zahradách s vlhkou půdou a rozkládajícím se dřevem. V první řadě je nutno odstranit ze zahrady tlející dřevo a ze záhonů mulčovací kůru. Substrát ošetříme křemelinou (diatomická zemina), která působí na lezoucí hmyz jako žiletkový plot. Další možností jsou granule proti slimákům.

Smutnice 

Malé černé mušky nejsou samy o sobě pro rostlinu nebezpečné, ale kladou do substrátu larvy, které se živí organickou hmotou včetně kořenů rostlin. Známkou napadení jsou hemžící se mušky kolem rostlin a příznaky nedostatku živin, jako je žloutnutí listů či nekróza. Kolem rostlin proto umístíme lepové desky, které pochytají dospělce.

Především berušky jsou postrachem pro širokou škálu hmyzích parazitů.

Substrát necháváme dobře proschnout alespoň do hloubky pěti centimetrů, neboť larvy potřebují k životu vlhkou půdu. Zálivka s neemovým olejem zneškodní nejen zbytek larev, ale bohužel i některé prospěšné živočichy a mikroorganismy.

Mšice

Parazitický hmyz žije na stoncích a listech rostlin. Mšice z nich sají mízu, tím je oslabují a zároveň přenášejí na rostliny viry. Mšice mohou, ale nemusí být okřídlené, dorůstají velikosti až čtyř milimetrů a vyskytují se v různých barvách.

Mimo pesticidů je velmi účinnou obranou nasazení hmyzích predátorů živících se mšicemi. Především berušky jsou postrachem pro širokou škálu hmyzích parazitů. Do zahrady je přilákají rostliny s vysokou produkcí pylu, jako například heřmánek nebo slunečnice.

Svilušky

Stejně jako je tomu u mšic, existuje i mnoho druhů svilušek, mezi nimiž svojí nebezpečností vyniká sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Tito malí pavoukovci sají z listů mízu a pokrývají rostlinu jemnou sítí.

Svilušky

Mezi první náznaky napadení patří světle žlutá až bělavá místa v okolí žeber listů, která vznikají při krmení svilušek. Schovávají se na spodní straně listů a v pupenech.

Vyplatí se i pravidelně odstraňovat pavučiny svilušek a omývat spodní stranu listů mýdlovou vodou. V případě invaze je krátkodobě účinný postřik z tabákového či heřmánkového výluhu – musí se však opakovat, protože po několika dnech se z vajíček začnou líhnout noví jedinci.

Je tedy dobré dbát na prevenci a škůdce odchytit včas. Z predátorů se proti sviluškám používá červený pavouček Phytoseiulus persimilis. Není-li zbytí a musíte použít i chemický postřik, pak spolehlivě funguje Svilustop aplikovaný dvakrát během čtrnácti dnů.

Třásněnky

Dospělé třásněnky jsou malé podlouhlé mušky se dvěma páry křídel. Nebezpečné jsou larvy, které dospělci kladou přímo do tkání listů v horních a středních patrech rostlin. Larvy se živí listy a vylučují toxické látky. Následně spadnou do nižších pater nebo přímo do půdy, kde se z nich vylíhnou dospělci.

Třásněnky

Napadení poznáme podle černých teček a pokroucených listů světlé barvy. Dospělé třásněnky jsou přitahovány modrou barvou, proto je dobré umístit v okolí rostlin modré lepové desky. Znemožníme tím třásněnkám klást nová vajíčka. Velmi účinný je proti třásněnkám pyrethrin obsažený v řimbabě nebo chryzantémách.

Molice

Bílé mušky sají mízu a kladou své larvy na spodní stranu listů, na kterých se objevuje chloróza. Jako většina parazitů přenášejí molice viry a nechávají na listech otevřená zranění, která slouží jako vstupní brána pro plísně a choroby. Molicemi se živí většina obvyklých predátorů (berušky, larvy zlatooček) a působí na ně široká škála postřiků. Hlavním cílem je včas odhalit a zneškodnit dospělce.

Nevěšet hlavu

Klíčem k úspěšné sklizni je spojení plánování, pečlivosti a štěstí. Někdy přes veškerou snahu rostliny škůdcům podlehnou. Získané zkušenosti a poznatky však zúročíme v příští sezóně a škůdce jistě hravě porazíme!

Text: Filip Ostrowski

Zdroj: magazin-konopi.cz

Kategorie: Pěstování, Všechny články